Také se vám stává, že jsou dny a momenty, kdy nedokážete odmítnout? Kdy na vás vaše vnitřní já křičí, že se na to celé klidně může vy...(..kašlat?), kdy na vás háže neuvěřitelně odporné grimasy, kdy se uprdne a odmítá s vámi žít? Myslím, že není člověka, ani nadčlověka, který by tyto situace vždy zvládl na jedničku, tak, aby dokázal uspokojit všechny tři - tázajícího, vás a vaše vnitřní já. Nevěšte hlavu, vzorec chování v těchto nelehkých situací si lze postupně natrénovat a jak praví moudří, bez cvičení není mistra, tak jsem začal trénovat a zdokonalovat se v této oblasti. Můžu vám říci, že výsledky se začínají dostavovat již po 14 dnech usilovného tréninku. Vím, že to zní tak trošku vychloubačně a možná až pyšně, ale to, že 10 dní již dokážu říci NE, že se vnitřně nehádám, že malování bytu odkládám ...

Prostě jsem se vyholil pod pažama. A je to venku. Už mě nebavilo ždímat z chlupů pot. Původně jsem aplikoval antiperspirant, řka že mi pomůže, ale ouha, k vlastnímu zdroji potu se přes chlupy v podpaždí neměl šanci dostat. Ovšem po procedůře holení absolutně nechápu, jak to ty ženský mohou zvládnout samy. Já jsem si při holení stihl pořezat palec a s dokončovacími pracemi mi musela helfnout manželka. Co se týče ochlupení, je manželka ráda že teď doma zbytečně nesmrdím, protože holý = hygienický. Co vy na to?

K tomu rychlopivku bych dodal, že je pravdou, že když jsem m@tinovi volal, tak už byl docela v náladě a to bylo prosím 21:32:53, hulákal do telefonu a určitě rozhazoval tou rukou co v ní zrovna nedržel telefon. Určitě to tak bylo... Sedí vedle mě v kanclu. Je to má levá ruka.

Včera na večer jsme byli domluveni s Martinem Liškou, že skočíme na jedno rychlopivko, osvěžíme se po vedrem upoceném dni a trošku pokecáme. Vše probíhalo dle domluvy, kdy jsme měli slazen časový harmonogram na sekundy (tedy skoro), já vyzvednul Simonu, pak zvonek u Lišek, v mezi čase sestupu Martina z bytu k nám na chodník jsem stihnul Simonu vyfotit s pomale rostoucím bříškem (níže) a pak se společně vyrazilo. Popíjelo se, popíjelo, vykládalo se, dělala se propaganda těmto stránkám ... hmm pěkné, klidné, večerní, přátelské. Zastavili se další známí, lidi, s kterými jsem pracoval ve středisku, takové setkání po létech.

pro velkou klikni

Když slyšíme to slovo, to pojmenování, to odsouzení, tak se nám hned zkrabatí nos, rty dostanou křeč a obličej nám překryje maska, která by leckdy mohla vyhrát v nějaké soutěži o prošlápnutý xycht. Přitom chci psát o něčem zcela základním, o něčem, co každý zdravě vyvinutý jedinec dokáže ovládat, s čím se umí ohánět. Ano, štětka na hajzlík! Kdyby tam ona štětka nebyla nebo kdyby jste šli na WeCko, kde před vámi někdo nepoužil štětku ... nééé, nejsem dekadentní, stejně se vám hned vynořil váš poslední zážitek, kde tomu tak bylo. A co náš obličej, rty, nos udělal to stejné. Pak se tedy ptám proč odsuzovat štětky?

"Posranej holub," vykřikl kolega, který se zrovna kochal kolemjdoucím ženským poprsím (omlouvám se všem feministkám). Popravdě řečeno mi v tu chvíli připadal posranej spíš kolega. Holub byl v pohodě, ulevilo se mu a bylo mu úplně šumafuk kam to padlo. "Ještě že mi netrefil zmrzlinu." utěšoval se dotčený. Nakonec jsme zjistili, že ani holub ani kolega posraní nejsou, jen kolega je prasátko a to hovínko na tričku je vanilková zmrzlina z Mekdonalda, kterou si koupil aby se po vydatném obědě dorazil.

Ano vážení přátelé, dnes resp. včera se mi zjevilo třetí oko. V technice meditace jsem tímto dosál druhého stupně poznání sebe sama. Vždycky jsem si totiž myslel, že třetí oko je všehomíra, ale ouha vážení přátelé, není. Byl jsem ovšem ujištěn, že až na pár much ([:bagů:]) je naprosto dokonalé. Né že by mi tu svou dokonalost při mé meditaci vypálilo přímo do xichtu, to ne, ale v rámci svého poslání, jak mi vysvětlilo, je tak vytíženo, že já jakožto obyčejný smrtelník si to zdaleka nedokážu představit.
A bohužel vážení přátelé, mělo pravdu. Nedokážu... Slibuji ale, upřímě z celého srdce, že budu poctivě cvičit, meditovat a samozřejmě chodit i včas do práce. Chci svému třetímu oku a své levé ruce (Martine promiň, ale ty ses cpal k oknu) dokázat, že nejsem úplná sociální troska. Čest práci.

Nevím čím to, ale když jde člověk po městě tak kouká, kolik maminek na tom světě vlastně je. Nemyslím maminky nás odrostlých puberťáků, ale myslím ty maminky s bříškem anebo kočárkem.
Měl jsem tu čest navštívit dnes místo klasické hospody "U Švejka", kde jsem již dvakrát žvýkal smrdící kuře a myslím že stejný počet připálených polívek a kde v pravidelných intervalech zdražujou meníčka, ale jak říkají kolegové kultura stolování je tam na vysoké úrovni, čínské bistro. Je to takové malé v průchodu schované čínské bistro u Svoboďáku. A co nevidím, ta čínská (vietnamská, laosská - bohužel to nepoznám) číšnice, je také těhotná.
Zas tak strašný to s námi asi nebude. Když se rodí tolik miminek tak se přece lidi musí mít rádi. Anebo že by to bylo samé znásilnění?

Včera večer jsme byli v kině, abychom zalátovali naši kulturní nedostatečnost a zařadili se tak k velkému davu již znalých. Ještě v kině mě napadla skvělá myšlenka, s kterou jsem se chtěl podělit, ale jak píše Richard, je tak obrovské vedro, že jsem úplně vyschl a vyschla i ta úžasná myšlenka. Vedro, vedro, vedro ...

To je vedro to svět neviděl a představte si, jak se musí potit takovej student co právě skládá maturu, řekl bych, že asi tak o 100 % víc než já. No nezávidím jim studentíkům. I když za to co předvádí už 2 měsíce tady ve městě, ano myslím ty píšťalky, trumpety, řvaní a stříkání voňavkama bych jim to pomalu měl začít škodolibě přát. Mají to za to.
Jsem tady totiž mezi spolupracovníkama největší měkota, už jsem přispěl studentům na maturity asi třema korunama a ostatní se mě smějou, že neumím říct ne. Oni prostě nikomu nic nedaj a je vymalovaný, ale když ona ta "nevinná" děvčátka tehdy tak smutně koukala že prý se nebudou mít z čeho zhulákat až snad udělají maturitu, že se mi jich zželelo. Kdyby někdo věděl, jak se obrnit a prostě tu korunu nedat, rád se nechám proškolit, protože kolegové se se mnou o to tajemství podělit nechcou. A víte že jak jsem si vzpomněl na ty studenty tak je mi hned líp?