12.9. 2002 Tišnovský výlet bÓža 

S menším chaosem na nádraží jsme si zakoupili dokonce i lístky do vlaku, pravda, sice asi tak po 5 minutách plánovaného odjezdu, zřejmě se už automaticky počítá s pozdějším odjezdem a možná by nás i včasný neméně překvapil..paní průvodčí jsme dostatečně připravili na výtky dalších spolucestujících a někteří z nás se dokonce i rozhodli napsat na patřičná místa dispečinku, ale jak to dopadlo?...a pak už jen zpěv ptáků, pohoda, štěbetání přátel, rozhovory vážné i nevážné, zelená trává a svačina v ní, smích i menší slovní tahanice nás doprovodili až zpět do Tišnova, stojí však za zmínku naplánované pobyty s dětmi ve Svratce u Báčů na chalupě, Vlci potáhnou děti na kolech a Lišky s nimi budou filosofovat,protože jsme se dozvěděli, že i kluci si mohou zavolat odbornou pomoc při výměně žárovky, ale filosofovat musí zvládnout každý sám...hned po příjezdu jsme utíkali pro skvěle naložené makrely a pak se slinou na jazyku jsme grilovali až do temné noci..úžasná, opravdu úžasná akce.

foto ...
něco vám řeknu >>>
2.9. 2002 Silvestr na chalupě u lesa bÓža 
Ani menší sněhové vánice nás nemohly odradit a s přeplněnými auty s nákupem hodným k přežití minimálně měsíce, jsme úspěšně dorazili do náruče naší milované hostitelky Milenky, Vydra sice měla menší potíže, ale její zdatní cestovatelé vzali vůz na ramena a takřka donesli jej na svých bedrech až k chaloupce. Tam už jsme se pěkně usadili do pohodlných křesílek u krbu a rozevřeli zpěvníčky.Samozřejmě jsme neopomněli Mrazíka a následovali jsme jej ve sněhových závějích. Prokřehlá a zmrzlá těla jsme zahřáli nejen teplem vnějším, ale i vnitřním, které snad chutnalo i více. Pohodový výhled na úžasnou stodolu, jsme přerušili nočním putováním za rachejtlí a pak, hupky dupky zase zpět do všedních dní a do svých domovů. Ale tím akce nekončí, někteří ochutnávají dortík ze svatby snad ještě do dnešního dne:)
něco vám řeknu >>>
2.9. 2002 Vánoce bÓža 
Vůně cukroví, pomerančů a badyánu, přátelství, dotyk překvapení, věšťba z olova, pohoda, radost, darování se, tajemno, vtip a nikdy nekončící Štědrý den. Takové jsou mé vzpomínky na nejkrásnější vánoce..dík, že jste na ně přišli, dik za úsměvy, dárky, za večer splněných snů a nečekaných překvapení..Dík za srandičky, vtípky a jas v očích..Dík za slaďoučké cukroví a ozdoby na našem úžasném stromku..Dík za naději, že to nikdy neskončí a těším se zas a zas :)
něco vám řeknu >>>
13.8. 2002 Podzimní Svratka m@t 
Hlavním tématem posledního zářijového víkendu byly - houby a zpěv, dále Viktor a naše české tradice. Co se týče hub, někteří z nás se měli možnost poprvé blíže seznámit s takovými exempláři jako holubinkou, muchomůrkou červenou, babkou a podhříbkem a Jarce bude ještě dlouho líto, že jsme nevzali ty zelené houbičky alespoň na ozdobu. Zpěv zajišťovali za dlouhých podzimních večerů, naši nejpřednější zpěváci, jmenovitě Martin Liška a Vašek, který to vše ještě doprovázel harmonikou. V pátek večer přijela Milenka s Viktorem. Tím pádem se další rozhovory odvíjely ve špatné angličtině, zlomkovité němčině, reliktech ruštiny a v mezinárodním jazyku hluchoněmých. Kyjovští (i se svou žíznivou Vydrou) se dostavili na chalupu až v sobotu

večer, (to už nikdo nečekal a všichni to hodnotíme) a dovezli s sebou horolezeckou výbavu. Tím pádem připravili několik horkých chvilek Viktorovi, který byl psychicky natlačen do slaňování, a poté i všem dole, když jsme ho tak viděli nad sebou, jak s tím zápasí. (Milenka dole viditelně znervózněla a předběžně formulovala španělský překlad věty: Váš syn leží u nás v nemocnici, ale nebojte se, už je mimo nebezpečí.) Viktor si získal naše sympatie už tím, že se dal přemluvit k něčemu takovému, a potom také tím, že přežil a podle Milenčiných posledních zpráv na nás nezanevřel. Co dodat na závěr? Naši etnografové by z nás jistě měli velkou radost, protože v době, kdy tradice vymírají, jich na Vysočině vyrašilo jako hub po dešti.

foto
něco vám řeknu >>>
12.8. 2002 Ergo terapie - ing. Podlaha m@t 
Přinášíme nejčerstvější reportáž z kurzu ERGOterapie. Vážení přátelé a obdivovatelé této skvělé a jedinečné metody dovolujeme si Vám přiblížit slovem i obrazem kurz, který proběhl pod vedením MISTRA zedníka ve středu jednoho ze zářijových týdnů. Kurzu se zúčastnili

nadšenci a ti, jenž nejsou znalí této metody. Na kurzu se prováděl i asertivní výcvik s názvem "Jak zazdít a přitom nebýt zazděn!" Podrobné výsledky zazděných, nedozděných či jiným způsobem přizděných si vyžádejte u provozovatele kurzu pana K.Z. - stavitele.

k fotkám tudy
něco vám řeknu >>>
11.8. 2002 Jarka - happy day m@t 
Jarka finušuje a směle se blíží k metě 25 let, leč na takovou velkou oslavu si budeme muset ještě jeden rok počkat a pak ... no, kdo víííí. V každém případě letošní oslava Jarčiných narozenin se velmi vydařila a byla nesmazatelně zapsána do našich pamětí jako vynikající akce. Největším kouzlem celého večera bezesporu

byl, tedy kromě Jarky - oslavenkyně a celého dalšího zbytku dívčího osazenstva, Dort mnoha tváří. Tento speciálně vyrobený dort s Liškou místo marcipánových růžiček a srdíček nás pocelý večer překvapoval svým umem měnit ústřední postavičku dortu - lišku na různá další neméně zajímavá zvířátka ...třeba tuleně :o)).

foto kuk ...
něco vám řeknu >>>
10.8. 2002 Kola aneb Rosický zámek m@t 
Je to neuvěřitelné a báječné, my jsme se domluvili na výlet na kolech. Ou, jaká krása. Vstáváme, nasedáme na kolo, šlapeme, přijíždíme na místo srazu, smějeme se, dodáváme si odvahy, nasedáme a vyjíždíme, šlapeme, povídáme si, smějeme se, potíme se, funíme, potíme se, odpočíváme, pijeme, skáčeme na kolech, šlapeme, předjíždíme se, hledáme cestu, čůráme, šlapeme, fotíme se, myslíme

na Lišky, šlapeme a potíme se, fuunímee, jedeme z kóóópce, jsme u zámku, svačíme, odpočíváme, prohlížíme si zámek, odjíždíme, šlapeme, čůráme, šlapeme, fotíme se, šlapeme, šlapeme, šlapeme, jsme doma, plácáme se po ramenou, DOKÁZALI JSME TO!
Večer se scházíme všichni u výborného kapra na křenu a dobrého vínka. Lidi, to je paráda, to je život.

foto zde >>>
něco vám řeknu >>>
číst další:   <<  1 2 3